ČRS MO Pátek
ČRS MO Pátek
Dnes se sotva tuší, že na středním Polabí na Poděbradsku, bylo rozvinuté rybniční hospodářství srovnatelné s Třeboňskou pánví. Po rybnících zde zůstala jen místní jména např. -V jezerách - V rybníčku - V blatech - a jiné.
Většina těchto rybníků postavená na Sánském kanálu (Lánská struha) je staršího data než rybníky jihočeské, stavěné Krčínem. Ve 14. století bylo na poděbradském panství 17 rybníků. Mezi nimi u obce Pátek rybník Blato, který byl svou rozlohou největší v Čechách. Měl rozlohu 973ha a byl o 252ha větší než Rožrmberský rybník. Byl to kaprový rybník a jeho hloubka byla 2-3 m. Rybník se rozkládal mezi obcemi Pátek, Kouty, Úmyslovice a Okřínek. Obec Ostrov byla vlastně ostrov. Nejprve byl tento rybník naplňován srážkovými vodami, ale v první polovině 15. století umělým náhonem Sánským kanálem (Lánslou struhou). Ten svým stářím předčí i Opatovický kanál na Pardubicku, ale i krčínovy stavby. Jeho délka byla 16km a bylo na něm několik mlýnů.
V 16. století rybníkářství obzváště vzkvétalo. Roku 1587 sem zavítal i Jakub Krčín, kde studoval stavbu rybníků. Na pražském trhu se stal zákonou měrou i -poděbradský džber- a v okolí rybníka Blato byly i rybníky Křečovský, Šumbor, Hrátkovský, Úmyslovický a mnoho menších.
Ve druhé pol.16. století prodloužil hejtman Kryštof Prog Lánskou struhu o tzv. Novou struhou, která napájela deset nových rybníků. Zajimavý byl Bobnický rybník na jejím ostrově byla osada Slizsko nynější Kovansko. Při normálním stavu vody museli obyvatelé plout do osady lodí a dobytek musel brodit.
V 18. století nastal úpadek rybníkářství. Špatné výnosy rybníka Blato a špatnou péčí byl r. 1790 úplně zrušen. Nejprve tam byly pastviny a později se tam ve velkém pěstovala cukrovka.
Lánský kanál vzniknul asi počátkem 15. století z popudu a nákladem vrchnostenského úřadu královské komory české za Jiřího z Poděbrad, který daroval „Nové mlýny“ na kanálu své manželce Kunhutě asi v polovici 15. století. Má jméno pravděpodobně od „lánů“, tj. pozemků, přes než nebo kolem nichž byl krajem veden. Chybný je název „Sánský kanál“ (obec Sány leží mimo kanál).
Účelem nového kanálu bylo v prvé řadě napájet vodou rybník „Blatno“ – do té doby „Nebeský rybník“ – zvaný také „Blatské jezero“, protože svou plochou 996 ha (téměř 10 km2) byl největší vodní nádrží v Čechách. Současně poháněla voda kanálu nově postavený Nový Mlýn, později koncem 18. století zřízený mlýn v Odřepsích a konečně počátkem 19. století po vypuštění rybníka Blato vybudovaný mlýn v Pátku.
Kanál odbočuje z řeky Cidliny u samoty „Badry“ asi 3 km pod rybníkem Žehuňským. Vodu v řece vzdouvá do kanálu „splav“ – stavidlový jez – o šířce 5 m, se třemi stavidly dřevěnými. Voda do kanálu prochází mezi dvěma stavidly o celkové šíři 3,44 m, aby kanál bylo možno (při čistění neb opravě) uzavříti. Tok při svém počátku podchází trať dráhy Velký Osek – Chlumec n. Cidl., vede podél obcí Malé a Velké Opolany, Odřepsy, u Nových Mlýnů kříží státní silnici k Jičínu, dále probíhá pod obcemi Pátkem a Křečkovem a vléval se původně pod obcí Kovanicemi do Labe asi 3 km nad Nymburkem. Veliké „vodní družstvo pro úpravu Blatnice a přítoků v Pátku“ provedlo kol roku 1930 v rámci úprav toků (37,8 km) a rozsáhlých meliorací v 16 obcích také přeložení dolního toku Lánské strouhy od Křečkova dolů se zaústěním do Mrliny pod Budiměřicemi (místo přímo do Labe). Rekonstrukce Mrliny novým vyústěním pod jez na Labi v Nymburce umožnila totiž prohloubení jejího dna a tím i zvětšení spádu dolního toku Lánského kanálu. Zřejmo, že i stará umělá vodní díla mají svůj vývoj, podmíněný často jinými úpravami okolními, dobou vyvolanými.
Původní délka kanálu 17 km je novým zaústěním o něco kratší. Koryto je průměrem 8 m široké, hloubky asi 2 m, s výškou vody 1 m. Kanál přimyká se svým levým břehem ke zvýšenému, mírně stoupajícímu území, kdežto pravý břeh je vytvořen, zvláště podél bývalého rybníka „Blato“, nenápadnou hrázkou z výkopu koryta nanesenou. Stromy sledují kanál u obcí a mlýnů. Průtočnou kapacitu kanálu označuje přibližně vodoprávně schválená hltnost Francisovy turbíny mlýna v Odřepsích 1,7 m3/vt.
Kanál žene, jak již uvedeno, tři mlýny. Majitelé mlýnů v Odřepsích, Nového mlýna a mlýna v Pátku platili panství poděbradskému, které bylo majitelem zdýmacích a vpustných zařízení u Bader, jakož i koryta kanálu, emfyteutickou činži za zřízení kanálu až do roku 1880, kdy byla tato činže zrušena vzájemně sjednanou částkou výkupu. Např. mlýn v Pátku platil panství vodní činži ročních 157 zl. 50 kr. Též majetnictví koryta bylo odevzdáno majitelům mlýnů. Vyvazovací poplatek mlýna v Odřepsích činil 3000 zl. r. m. Čištění kanálu od nánosu bylo a jest prováděno majiteli vodních děl ve sjednaných úsecích koryta nad a pod mlýnem. Také menší korekce koryta v Odřepsích byla majitelem mlýna provedena vyloučením ostrého zákrutu ke zlepšení vodního průtoku.
Je přirozeno, že i pohonná zařízení mlýnů na kanálu byla měněna s pokrokem doby. Vodní kola původní byla počátkem tohoto století nahrazena vesměs turbínami. Tak 6 vodních kol na vrchní vodu Nového mlýna bylo r. 1906 vyměněno za Francisovu turbínu hltnosti 1250 l/vt., 3 složení vodních kol mlýna v Odřepsích změněné koncem minulého století ve 2 Gérardovy turbíny bylo nahrazeno v r. 1908 turbínnou Francisovou výkonu 24 k. s. pro spád 1 400 mm na hltnost 1700 l/vt. a konečně 3 vodní kola na spodní vodu mlýna v Pátku byla nahrazena v r. 1905 rovněž Fransicovou turbínou.
Působení tohoto starého vodního díla ať ve směru získávání energie, či z ohledu klimatického nebo k používání užitkové vody v hospodářství a zemědělství neztratilo dobou na svém blahodárném významu, naopak vypuštěním rybníka „Blato“ spíše stoupla jeho důležitost pro kraj, jímž pochází. Příznivý účin vodního toku pro estetiku kraje nemusí být zvlášť zdůrazňován. Poměry vlastnické i způsob užívání mohou během doby podlehnouti změnám, avšak dílo trvá a plní svůj původně stanovený úkol.
Zdroj: https://www.casopisczechindustry.cz/products/umele-kanaly-a-nahony-v-ceskem-vodnim-hospodarstvi/